Historie čištění a bělení zubů

První zmínka zájmu o ústní hygienu je známa od Babyloňanů, kteří na své zuby používali speciální kartáčky – tzv. žvýkací klacíky. Tyto kartáčky byly používány také v Číně, kde vznikl první štětinový kartáček v 15. stol. n. l. Rukojeť byla vyrobena z kosti (převážně z volů), nebo ze dřeva; štětinky povětšinou z prasat. Používala se také párátka z husích brk.

Bělením zubů se zabývali už Římané, kteří k tomuto úkonu využívali popel z ohnišť, kterým chrup obrušovali. Tato metoda se nazývá „abrazivní bělení“ a používá se v podstatě dodnes s tou změnou, že místo popela se používá perlit (vyvřelá hornina, složením sopečné sklo s obsahem až 9% vody, vzniká rychlým utuhnutím lávy), doplněný uhličnanem vápenatým pro mineralizaci skloviny nebo vápenec. Tyto látky jsou v současnosti často přidávány do zubních past s bělícím účinkem.

Později se této činnosti věnovali holiči, kteří kromě služeb stříhání a holení kontrolovali chrup, vytrhli zkažený zub, popřípadě aplikovali kyselinu dusitou, která však kromě rychlého efektu vybělení oslabovala a ničila sklovinu a podporovala tak tvorbu zubního kazu.

V 18. století se v Anglii používal tzv. leštící prášek, který obsahoval rozemletou sépiovou kost a cihelný prach. Až italský vynález fluoridu se stal revolucí v oblasti bělení zubů.

Poté, co se zjistily zdraví prospěšné účinky fluoridu, zvláště pro prevenci zubního kazu, začala tzv. fluorizace - dodávka fluoru do pitné vody či různých potravin (např. kuchyňská sůl).

Následně se začaly používat fluoridové tabletky určené k prevenci u dětí. Fluoridace měla až padesátiprocentní podíl na redukci vzniku zubního kazu u dětí a omezení kazivosti i u dospělých. Dnes je fluorid přidáván do zubních past, dále existují výplachy úst fluoridovými roztoky, fluoridové obklady zubů nebo fluoridové gely.

Bělící účinky peroxidu byly zjištěny až ve 20. století, kdy lékaři při výplachu úst antibateriálním roztokem použili příměs peroxidu a zaznamenali slabé zesvětlení skloviny. Dnes už je peroxid hojně využíván, první komerčně dostupný přípravek na bělení zubů byl patentován v roce 1989.